Když jsem měla jet na první výstavu měla jsem děsné nervy a netušila co sebou vůbec vzít a co potřebuju.
Od chovatelů mých psů, jsem postupně získala všechny informace a hodně mi pomohli moji kamarádi Dita a Dan, kteří nám na první výstavu půjčili i jejich "výherní" vodítko pro štěstí :-)
Sepsala jsem si vše na papír a neříkám, že je to vše potřeba, znám i lidi z řad mých přátel, co jedou se psem a malým baťůžkem na zádech, ale to záleží na vystavovaném psu. Pokud máte hladkosrstého psa, utřete ho řečeno kapesníkem a jdete do kruhu. S borderkama je to jiná. Pokud nemáme už střižené tlapky a nožky z domova, ještě se upraví přes vstupem do kruhu , musí se přečesat ta jejich neposedná srst a pokud máte kaktusáka jako já Garpíka, tak vlhkým ručníkem "vyžehlíte" srst. To pak můžete vidět zástup psů s mokrým hadrem na prdeli, jak útrpně stojí a myslí si o svých páníčcích, že se totálně pomátli, s výrazem " a fakt si nemůžu sednout? "
Já si raději vozím vše ze seznamu. Když už jedu na druhý konec republiky, tak nechci zůstat na holičkách. Jedu raději dřív at mám klid při parkování. No prostě mamina s děckama na cestách. Jelikož se mnou cestuje vždy i moje dcerka, tak to máme jako rodinnou akci a užíváme si to patřičných způsobem. Je to pro nás vždycky velká událost a moc se na to těšíme :-) Snad tohle někomu pomůže, jako mi pomohla každá informace co jsem našla na netu ze stránek různých chovatelů. Tak hodně zdaru na červeném koberci ...
Od chovatelů mých psů, jsem postupně získala všechny informace a hodně mi pomohli moji kamarádi Dita a Dan, kteří nám na první výstavu půjčili i jejich "výherní" vodítko pro štěstí :-)
Sepsala jsem si vše na papír a neříkám, že je to vše potřeba, znám i lidi z řad mých přátel, co jedou se psem a malým baťůžkem na zádech, ale to záleží na vystavovaném psu. Pokud máte hladkosrstého psa, utřete ho řečeno kapesníkem a jdete do kruhu. S borderkama je to jiná. Pokud nemáme už střižené tlapky a nožky z domova, ještě se upraví přes vstupem do kruhu , musí se přečesat ta jejich neposedná srst a pokud máte kaktusáka jako já Garpíka, tak vlhkým ručníkem "vyžehlíte" srst. To pak můžete vidět zástup psů s mokrým hadrem na prdeli, jak útrpně stojí a myslí si o svých páníčcích, že se totálně pomátli, s výrazem " a fakt si nemůžu sednout? "
Já si raději vozím vše ze seznamu. Když už jedu na druhý konec republiky, tak nechci zůstat na holičkách. Jedu raději dřív at mám klid při parkování. No prostě mamina s děckama na cestách. Jelikož se mnou cestuje vždy i moje dcerka, tak to máme jako rodinnou akci a užíváme si to patřičných způsobem. Je to pro nás vždycky velká událost a moc se na to těšíme :-) Snad tohle někomu pomůže, jako mi pomohla každá informace co jsem našla na netu ze stránek různých chovatelů. Tak hodně zdaru na červeném koberci ...
co_sebou_na_vstavu.doc |